-
650
Sámova říše
První větší říše na našem území. Náčelník Sámo. -
732
Bitva u Poitiers
Karel Martel, vládce franské říše v čele křesťanských vojsk zastavuje expanzi Arabů. -
755
Franský vládce Pipin je korunován papežem na krále
Poprvé dochází ke spojení moci světské a náboženské mezi největším vládcem Evropy a papežem. -
768
Karel Veliký nastupuje jako vládce Franské říše
Syn Pipina. Vládl v letech 768 – 814. Přál si obnovit slávu Římského
impéria -
800
Karel Veliký císařem
Papež korunuje Karla císařem. Vzniká Svatá Říše římská, která navazuje na tradice již zaniklé starověké Římské říše. Karel Veliký splnil svůj cíl. -
814
Umírá Karel Veliký
Panovník Franské říše – císař, který obnovil odkaz Římské říše a založil Svatou říši Římskou. Jeho činy se staly vzorem pro celou Evropu. -
822
Sjezd východních sousedů SŘŘ
Svolal syn Karla Velikého, císař Svaté říše římské Ludvík I. řečený Pobožný. Pozváni zástupci kmenů, jež platili císaři tribut. Mezi jinými přijeli i zástupci Moravanů, Srbů a také Čechů. -
831
Křest Moravanů
Máme doloženo, že vládce Moravy Mojmír, se nechal pokřtít Pasovským (dnešní Německo) biskupem. Do té doby pohané, jen neradi opouštějí své zvyky… Po celé zemi přesto padají sochy pohanských bohů a ničí se svatá místa. Důvod, proč dnes máme minimum pozůstatků po slovanském pohanském náboženství. -
833
Mojmír připojuje k Moravě Nitranské knížectví a vzniká Velká Morava
Neznáme přesnou historii. Víme jen, že roku 833 moravský panovník (kníže) Mojmír I. poráží a vyhání nitranského panovníka (knížete) Pribinu. Od této doby vzniká Velká Morava tak jak jí známe. -
843
Rozdělení franské říše na tři menší
Po smrti syna Karla Velikého - Ludvíka I. Pobožného, se mezi jeho syny válčí a nakonec si rozdělují franskou říši...
Východofranská říše (později Německo) - Ludvík II. Němec
Středofranská říše (později zanikne) - Lothar I.
Západofranská říše (později Francie) - Karel II. Holý -
846
Mojmír umírá a nastupuje Rostislav
Mojmírův synovec Rostislav dosazen Ludvíkem II. Němcem (panovník východofranské říše (později Německo). Rostislav se vzepřel Ludvíkovi a ve válce ho porazil. -
863
Konstantin a Metoděj přicházejí na Velkou Moravu
Panovník Velké Moravy Rostislav prosí byzantského císaře Michaela III o náboženské učence, císař posílá na Moravu učence ze
Soluně Konstantina a Metoděje. Konstantin sestavil nové písmo – hlaholici. V tomto písmu překládali bohoslužby do jazyka, ve kterém se na Moravě konaly bohoslužby (staroslověnština). Konstantin a Metoděj sestavují další literární díla, mezi jinými také první zákony a tresty. Velká Morava postupně přechází z pohanského na křesťanské náboženství. -
870
Nástup panovníka Svatopluka
Vzepřel se otci Rostislavovi. Dosazen Ludvíkem Němcem (vládcem východořímské říše - část bývalé franské říše). Po neschodách a válce s Ludvíkem Němcem musí platit reparace, ale má volné ruce, takže rozšiřuje Velkou Moravu a zvelebuje říši - období největší slávy Velkomoravské říše. -
894
Svatopluk umírá, nastupuje Mojmír II.
Pověst o lámání prutů zřejmě není pravdivá. Dle našich zdrojů měl jen 2 syny. Ti spolu bojují o moc. Na trůn nastupuje Mojmír II. -
906
Konec Velké moravy
Mojmír II. s bratrem válčí o trůn. Na Moravě se objevují
Maďaři. Byli podobní Avarům/Hunům (milovali koně, žili jako kočovníci, neusazovali se natrvalo), zřejmě to však
nejsou potomci Hunů/Avarů Někdy kolem roku 906 Maďaři nakonec Moravany porazili. Od té doby se o Moravanech již nikdo moc nezmiňuje, jejich sláva zřejmě
skončila.
